V pět hodin ráno, kdy se nad zasněženými vrcholy Himálaje začínají objevovat první paprsky slunce a údolí jsou kvůli velké vlhkosti ještě pokrytá hustou mlhou, se nepálský sběrač Mohan Bandhari opatrně vydává po úzké horské stezce vzhůru. Každý pohyb vyžaduje úsilí, ale jeho kroky jsou jisté – vždyť tuto cestu zná už od dětství.
Ve výšce 3500 metrů nad mořem, kde se většina lidí potýká s prvními příznaky obtíží kvůli zvyšující se nadmořské výšce, ho čeká celý den pečlivého sběru místního pokladu: přirozeně se vyskytujících himálajských bylin pro přípravu tradičních ájurvédských čajů.
Himálaj – domov sněhu i léčivých rostlin
Mohutná hradba Himálají tvoří přirozenou překážku větrům vanoucím od jihu, které přináší do Nepálu několika měsíční monzunové období v podobě vydatné vláhy. Proto jsou himálajské svahy a údolí přirozeně domovem více než 3500 druhů rostlin, které můžeme nalézt jak v údolích, tak i vysoko na horských svazích až do výšky 5500 metrů nad mořem. V systému ájurvédské medicíny se již po celá tisíciletí používá několik stovek z nich, přičemž některé vzácné druhy se vyskytují pouze v odlehlých horských polohách.
Kantakari: Keř tisíce možností
Velmi bohatou škálu zdravotního použití mají v ájurvédě například kořeny, stonky, květy a plody hojně se vyskytujícího keře kantakari neboli solanum xanthocarpum. Tento nenápadný keř je skutečným pokladem – každá jeho část má své specifické využití. Kořeny se používají jinak než listy, květy mají zase své vlastní účinky. Taková je neuvěřitelná variabilita a nekonečné možnosti přírody.
Kůra stromu crataeva nurvala: Dar od stromu varuna
Další velice ceněnou složkou ájurvédských receptů je kůra stromu crataeva nurvala, známého jako varuna. Tento strom je v místní kultuře považován za posvátný, a jeho kůra se využívá pro své diuretické působení na léčbu ledvinových kamenů a močových cest. Sběr této kůry je rituálem, který vyžaduje nejen technické dovednosti, ale i uvědomělý přístup. Sběrači nikdy nevezmou příliš mnoho, aby neohrozili schopnost stromu svou kůru obnovit. Udržitelnost je pro místní lidi zcela přirozenou nezbytností vycházející z jejich každodenního života v přírodním prostředí a jejich potřebě jej zachovat.
Gokshura: Bylina s trny
Gokshura (gokšura) je další hojně používanou bylinou, která se aplikuje při potížích s ledvinami, k ozdravení močových cest a posílení celého organismu. Má však ostré trny, a proto je její zpracování mnohem obtížnější – zkrátka ty opravdu cenné věci vyžadují vždy více úsilí a trpělivosti. V ájurvédském čaji Gokshura pomáhá tato bylina spolu s dalšími při potížích se zády.
Amalaki z údolí Dang
Správně usušený plod amalaki (embilika lékařská) se získává v oblasti Dang, druhého největšího údolí celé Asie, které se rozprostírá mezi pohořím Siválik a horským pásmem Mahábhárat. Odtud pochází čerstvá sklizeň nejen amalaki, ale také legendární byliny tulsi (bazalky posvátné) a mnoha dalších bylin, které se poté přiváží do Káthmándú. Cesta těchto rostlin je sama o sobě příběhem – z horských svahů a údolí až do hlavního města, kde na ně čekají zkušené ruce nepálských žen.
Manjistha: Královna péče o pleť
Manjistha (mořena srdčitá) je jednou z nejlepších bylin pro péči o pleť a pokožku díky jejím antioxidačním účinkům a schopnosti čistit krev. V bylinné směsi Manjistha se její účinky spolu s účinky dalších ájurvédských bylin využívají při virových a bakteriálních infekcích. Je to velmi tradiční nepálská rostlina, která se sklízí v horských oblastech severně od Káthmándú. Její sběr vyžaduje znalost horských cest a schopnost rozpoznat kvalitní rostliny od těch méně vhodných pro ájurvédské použití.
Společenský rozměr sběru máty
Pravidelné sklízení máty rolní je pro svou příjemnou vůni oblíbenou činností místních nepálských žen a téměř i společenskou událostí. Když se ženy sejdou na sběr máty, není to jen práce – je to chvíle živého švitoření, smíchu a předávání zkušeností mladším generacím. Vůně čerstvě nasbírané máty se tak mísí se zvuky jejich rozhovorů a vytváří atmosféru pohody, lásky a uvolnění. Mátu rolní neboli menthu arvensis najdete zastoupenou v celé řadě ájurvédských čajů (např. ve zdravotním čaji Alochaka či dóšickém čaji Pitta) pro její široké spektrum použití.
Spolupráce člověka a přírody
Zatímco my si ráno mechanicky zaléváme kávu z rychlovarné konvice, abychom se probudili a vyrazili do rušného městského dne, Bandhari se kdesi na úpatí himálajských velikánů sklání u léčivých rostlin, které jsou plné životní energie.
Jednou z nich je třeba popínavá rostlinka, kterou by neznalý člověk snadno přehlédl. Je to právě výše zmíněná manjistha neboli mořena srdčitá. Tato bylina patří do čeledi Rubiaceae, stejné čeledi, jako kávovník a jejíž odvar má pro tělo silné antioxidační účinky a působí jako adaptogen pro posílení psychosomatického zdraví bez jakýchkoli vedlejších účinků.
Bandhariho příběh není výjimečný. Jeho rodina se věnuje sběru himálajských bylin již sedm generací. Když mu bylo dvanáct let, dědeček ho poprvé vzal na horské stezky a učil ho rozpoznávat jednotlivé rostliny, keře a stromy podle tvaru jejich jednotlivých částí i oblastí, kde rostou. „Hory a džungle nám dávají, co potřebujeme," říkával starý muž, „ale musíme vědět, kde hledat, jak se jich správně ptát a jak jim naslouchat."
Dnes, ve svých čtyřiceti letech, Bandhari se svou rodinou stále pokračuje v tomto prastarém řemesle. Každé ráno, než vyrazí na svou pouť za rostlinami, nezapomene pronést posvátnou modlitbu jako každodenní rituál sdílený v celé nepálské společnosti, která je založena na hinduisticko-buddhistické tradici. Ví, že himálajské byliny jsou vzácným darem přírody, který v sobě nese léčivou energii nejvyšších hor světa a že svou prací slouží druhým.
Když večer sestupuje dolů s nůší plnou pečlivě sesbíraných rostlin, slunce se pomalu skrývá za vrcholy. Tak se himálajské byliny dostávají z nedostupných výšin až k vám domů – s příběhem, dlouhověkou tradicí a hlavně s hlubokým porozuměním a nekonečnou láskou k přírodě.
A víte, jak se z nasbíraných himálajských bylin poté připravují ájurvédské čaje?
