Jste zde

"Všude na světě se cítím jako doma" - rozhovor s tvůrcem filmu Tam, kde bydlí ájurvéda

Jak vznikl nový dokumentární film o domově nejstaršího lékařského systému na úpatí Himálaje? Snímek Tam, kde bydlí ájurvéda měl svoji premiéru 23. září 2021 v Praze, o týden později v Bratislavě. Jeho tvůrce Kritartha Brada nám popisuje souvislosti vzniku i jeho osobní cestu k ájurvédě.

Kdy vám přišla ájurvéda do života a v jakých souvislostech? 

Ájurvéda rozšířila mou cestu za poznáním života v jeho celostním rozměru. Na počátku stálo intelektuální hledání a touha po vědění v podobě akademické vzdělanosti, které mě zavedly ke studiu historie a etnologie na FFUK. V průběhu studia jsem si ale uvědomil značnou omezenost evropského způsobu myšlení, která ve mne probudila jakousi pozitivní nespokojenost s životním stylem a systémem hodnot naší západní společnosti. Pocítil jsem v ní jistou mentální pýchu či pocit nadřazenosti vůči kulturám orientálním či východním, což podnítilo mé hledání vnitřní dimenze života. V takové situaci se člověk stejně jako mnoho evropských myslitelů – včetně Artura Schopenaura, Otokara Březiny či samo sebou Maxe Müllera – přirozeně obrátí právě k Indii v duchu latinského úsloví „Ex oriente lux“ neboli „Světlo pochází z východu“. Jak asi všichni dobře víme, cesty „prozřetelnosti“ bývají nevyzpytatelné, ale často se stává, že věci, lidé a situace k nám přicházejí prostě tehdy, když jsme na ně připraveni a můžeme porozumět jejich poselství a uvědomit si jejich význam. Zaleží jen na míře naší připravenosti či vnímavosti. 

V mém případě to bylo setkání s indickým mistrem meditace Sri Chinmoyem v roce 1993, které ve mne zažehlo onu jiskru vnitřního probuzení. Pamatuji si velmi dobře, že jsem tehdy akorát dočítal knihu „Třetí oko“ od tibetského lámy a lékaře Lobsanga Rampy. Byl jsem plný dojmů z četby a najednou jsem se ocitl tváří v tvář podobným zkušenostem, o kterých jsem doposud pouze četl. V tiché přítomnosti Sri Chinmoye jsem s nesmírnou intenzitou pocítil paprsek světla v oblasti středu svého čela a poté široké a hřejivé rozpětí síly ve středu své hrudi. Tohle vnitřní spojení a vedení mne stále doprovází a později mne nasměrovalo k setkání s nepálským přítelem – doktorem biotechnologie Sureshem K. Sahem a ájurvédským lékařem Dr. Kam Dev Jha. Od tohoto bodu se poté dále rozvíjí mé spojení s ájurvédou a přípravky tradiční ájurvédské medicíny.

Jak dlouho vám v hlavě zrála myšlenka natočit film o místech, která jsou kolébkou ájurvédy a co bylo finálním podnětem ke skutečné realizaci?

Ve skutečnosti prvním impulzem na vytvoření ájurvédské společnosti bylo setkání s ájurvédským lékařem vnitřního vhledu Dr. Kam Dev Jha, který v průběhu našeho setkání vyjádřil přání a přesvědčení, že bych ve své zemi měl založit ájurvédskou společnost, která bude lidem přinášet užitek z tohoto starodávného vědění o životě a o zdraví člověka. V průběhu mých cest do Nepálu a Indie se vždy vynořovala myšlenka na zachycení a dokumentární zpracování tradiční ruční výroby ájurvédských přípravků. Všechno má ale svůj čas, a tak jsem nejprve získával cenné znalosti a zkušenosti až dozrála doba, kdy jsem si jednoho dne pořídil kameru a řekl si, že se vydám na místa, která jsem znal. S úmyslem natočit to, co se dá a jak se dá…potom se uvidí. Film by nemohl nikdy vzniknout bez blízkého rodinného zázemí mých přátel v Nepálu a Indii, kteří mi umožnili natočit místa a záběry, které by se jinak bez důvěrné znalosti tamního způsobu života nemohly podařit zachytit. 

Jedna věc je pořídit vhodné a použitelné záběry, druhá věc je sestavit scénář a třetí věc je vyrobit film, na který se dá dívat. Tohle se ne vždycky podaří sladit dohromady a výsledek musí posoudit už jen divák a čas. Mé veliké poděkování za vznik dokumentu ve filmové podobě patří Jiřímu Kuncovi, který se s nesmírnou péčí věnoval celé postprodukční přípravě pro filmové plátno. Jemu jsem s obavou předložil svoji první verzi hrubě nastříhaných záběrů s textem svého komentáře s tím, že jsem byl připraven na reakci ve smyslu, že z toho nic nebude. Jeho hodnocení bylo ale jiné a pro mne samozřejmě nesmírně povzbuzující: „Stojí to za to, ten scénář má tah a náboj, je to silný příběh. Uspělo by to i v rozhlasovém vysílání. Záběry jsou také zajímavé, bude s tím nějaká práce, ale stojí to rozhodně za to.“ Nyní tedy předkládáme náš skromný výsledek divákům a věříme, že je to povznese na duchu a předá jiskru inspirace a něco málo z lidského vědění, které se zrodilo v kolébce osvícených indických mudrců.

Co bylo od začátku záměrem filmu a pro koho je určen? 

Stále je ve mne kus etnologa, takže opravdu miluji lidi různých národností, kultur, tradic a náboženství. Měl jsem to štěstí, že jsem navštívil mnoho zemí na všech kontinentech kromě Antarktidy a musím říci, že se vlastně dokážu cítit všude na světě jako doma. Takže jedno z hlavních poselství filmu je právě toto – uvědomit si a pocítit, že svět není nic jiného než jedna veliká rodina, i přesto, že každý vypadáme, přemýšlíme a žijeme jinak, protože konec konců jsme všichni jen jako korálky odlišných tvarů a barev, které jsou ale navlečené na stejné niti. Film má tedy několik rovin, které se vzájemně prolínají. Vypraví o lidech a místech, kulturách a tradicích, ájurvédské medicíně a přístupu k životu.

Můžete prozradit, kam a ke komu nás dokument zavede?

Dokumentární snímek je rozdělen na dvě části. První z nich nás zavede do Nepálu, nesmírně rozmanité země, která je na severu olemována osmitisícovými vrcholy Himálaje a na jihu oplývající úrodnou krajinou a subtropickou džunglí. Přes toto území vedly od pradávna důležité obchodní stezky s velikým pohybem obyvatel mnoha etnických skupin, které sem přinášely rozmanité kulturní, umělecké a náboženské zvyklosti pocházející především z Indie, Tibetu, Číny a Mongolska. Také tradice užívání, dokonalá znalost a sběr ájurvédských bylin a koření je po celou tu dobu nedílnou součástí každodenního života místních obyvatel. Ve druhé části se potom přesuneme do Rádžasthánu, nejbarevnějšího státu v Indii, který je proslulý nejen hrdinskými příběhy udatných rádžpútů nebo Thárskou pouští, ale také svou jedinečnou architekturou kombinující hinduistický a mughalský způsob stavby. V rámci obou částí pak navštívíme například ájurvédskou onkologickou nemocnici, znalce ájurvédských písem nebo děkana Tribhuvanovy ájurvédské univerzity.

Scénář jste tvořil na základě svých vlastních zkušeností. Jak dlouho jezdíte na místa, kam nás zavedete a stalo se na nich během natáčení něco nečekaného? Můžete prozradit jednu historku, prosím? 

Ano, scénář vznikal organicky a postupně v souladu s natočeným obsahem. Věděl jsem ideový rámec toho, co si přeji divákovi sdělit, ale způsob a příběh obsahového vyjádření se utvářel až při samotném střihu a tvorbě mluveného komentáře. Mluvené slovo v dokumentu je věc sama o sobě. Bez vhodně zvolené osobnosti dabéra a jeho hlasu může i sebelepší obsah dokumentu celkový dojem z filmu odsoudit k nezdaru. V případě našeho snímku jsem opravdu nesmírně vděčný Petru Vackovi, který mi nejen pomohl učesat mluvený text, ale přijal i roli hlasového průvodce celého filmu. Jsem velice přesvědčen, že jeho citlivý a profesionálně mluvený komentář vyvažuje kvalitu mé role, coby samouka v oblasti režie, scénáře a střihu. Byl také mým prvním přátelským „kritikem“, když mi s úsměvem pravil, čehož si velice vážím: „No, myslím si, že jste natřel Indii trochu na růžovo, ale mít svůj úhel pohledu je právo každého tvůrce.“ Na svou obhajobu musím jen s úsměvem říci, ano, pokud se díváte na svět okem svého srdce, můžete vidět i černou jako bílou.

Proč by lidem neměl váš dokument uniknout, jaké je vaše pozvání?

V dnešní době je ochrana zdraví velice aktuální téma, ke kterému lze přistupovat z mnoha stran. Ájurvéda zdůrazňuje především prevenci před samotnou léčbou chorob, která je založena na vhodné životosprávě, zdravém životním stylu a aktivní péči o duševní harmonii, s ohledem na individuální konstituci každého jednotlivce. Toto je zjednodušeně řečeno přístup, který se naše západní společnost naléhavě potřebuje naučit. Jsme zvyklí se pohybovat pouze v povrchních informacích a polopravdách a jen těžko dokážeme kráčet takzvanou střední cestou bez extrémů. Právě dnešní doba a stav věcí jsou toho jen důkazem. Ájurvéda je přirozená cesta ke zdraví, která vede přes porozumění sobě samým a mechanismům naší duševní, mentální, emocionální a fyzické existence jako neoddělitelně propojených částí jednoho celku. Pokud jednotlivé složky od sebe izolujeme a podrobujeme vědeckému zkoumání, poté budeme léčit vždy jen samotnou nemoc, nikoliv člověka.

Zmeškali jste premiéru? Podívejte se na film online.

Více o filmu se dozvíte na jeho oficiálních stránkách tamkdebydliajurveda.cz

Rozhovor vznikl za laskavé spolupráce s redakcí Ayurvedic Breakfast.

Přihlášení k odběru ájurvédského žurnálu a novinek

Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme dle podmínek zpracovávání osobních údajů. Z odběru novinek se můžete kdykoliv odhlásit kliknutím na tlačítko odhlásit či aktualizovat svá nastavení ve spodní části e-mailu. Více informací o ochraně osobních údajů naleznete na našich stránkách www.everest-ayurveda.cz.