Základy ájurvédy vycházejí z filozofického systému sánkhja, který založil veliký mudrc Kapila. Staroindičtí zřeci spatřili za veškerou existencí života dva základní principy: mužskou sílu ducha neboli čisté vědomí duše (puruša) a ženskou sílu přírody neboli tvůrčí energii hmoty (prakrti).
Ze spojení těchto dvou principů vzniká samotné stvoření s individuálním vědomím, myšlením a jástvím. Ženský princip přírody se skládá ze tří kosmických kvalit (gun) – sattva, radžas a tamas, které představují subtilní energie, jež připoutávají sílu ducha neboli vědomí k vnější podobě hmotné existence. Veškerá projevená forma života se skládá z kombinace těchto tří sil. Sattva je kvalitou světla, poznání a harmonie. Působí prostřednictvím pěti smyslových schopností (sluch, hmat, zrak, chuť, čich) a projevuje se jako hledající mysl. Radžas představuje energii, pohyb a neustálou činnost. Působí prostřednictvím pěti smyslových činností (řeč, uchopování, chůze, rozmnožování, vylučování) a projevuje se jako neuhasínající touha. Tamas zastupuje temnotu, nečinnost a spánek. Působí prostřednictvím pěti smyslových vjemů (zvuk, dotek, vzhled, chuť, vůně) a projevuje se jako zaslepující nevědomost.
Pět elementů a tři dóši
Ze tří kosmických kvalit (gun) povstalo pět elementů přírody – éter, vzduch, oheň, voda a země – které se v lidském těle individuálně kombinují a poté se projevují ve formě tří základních biologických principů (dóš) – váta, pitta a kapha (v tibetském pojetí vítr, žluč a hlen). Individuální psychosomatická charakteristika člověka (prakrti) vzniká v okamžiku početí podle toho, jaké dóši momentálně převládají v mužské spermii a ženském vajíčku. Každý člověk se tedy rodí s jedinečným poměrem těchto dóš, které představují individuální genetický kód. V průběhu života se potom z různých příčin jejich poměrné zastoupení odchyluje (vikrti) od původního vrozeného stavu (prakrti), což se poté odráží na naší psychické kondici a fyzickém zdraví. Duševní vědomí, myšlenky, emoce, mezilidské vztahy, strava, denní rytmus, životní styl, roční období a prostředí, ve kterém se pohybujeme, to vše ovlivňuje jejich vyváženost či nerovnováhu. Tyto tři základní principy života nemůžeme vnímat odděleně a nezávisle. Jejich funkce jsou společně provázány a vzájemně se doplňují. Znalost sídla a působení každé z dóš nám umožňuje správně rozpoznat jejich projevy ve smíšených konstitucích, které jsou nejčastějšími psychosomatickými typy.
Tři základní charakteristické typy váta, pitta a kapha mají sedm dalších různorodých kombinací (váta-pitta, pitta-váta, váta-kapha, kapha-váta, pitta-kapha, kapha-pitta, váta-pitta-kapha). Pokud máme dominantní převahu charakteristiky pitta, potom jsme pitta typ. Pokud se například dokážeme rovnocenně ztotožnit s charakteristikami váta a pitta, potom jsme kombinovaný váta-pitta typ. Přesto však i v případě kombinovaného typu je vždy jedna charakteristika dominantnější než druhá. Vyvážený typ váta-pitta-kapha je velmi vzácnou výjimkou. Pokud se začne například u člověka, jehož charakteristika odpovídá typu váta, projevovat nějaká nemoc, je to většinou tím, že se jeho váta dóša výrazně zvýšila. Přílišný nadbytek jedné ze tří dóš se poté vždy projevuje psychickou nevyrovnaností a nesprávnou funkcí některých tělesných orgánů. Naším úkolem je tedy uvést tyto životní síly zpět do jejich původní rovnováhy. Správné porozumění těmto psychosomatickým principům je klíčem ke zdravému a vyrovnanému způsobu života. Pokud si začneme být jejich vlivu a působení více vědomi, budeme schopni předcházet takovým návykům a stereotypům, které se později projevují jako příznaky nejrůznějších onemocnění.
Tři typy podle reakcí
Psychosomatický typ se velmi dobře určuje na základě pozorování reakcí člověka na jisté situace. V ájurvédě se uvádějí tři základní typy podle reakcí: oběť, útočník a svědek. Pro lepší představu můžeme uvést klasický příklad či anekdotu: V místnosti sedí tři lidé představující vyhraněné tělesné typy váta (vzduch), pitta (oheň) a kapha (voda). V tom se dovnitř vplazí kobra. Když ji přítomní spatří, každý spontánně zareaguje způsobem typickým pro svoji konstituci. Váta typ se vyděsí, zalekne se a ze strachu bude chtít vyskočit na stůl. Pitta typ si udrží duchapřítomnost a svou tvář. Popadne první předmět, který se naskytne a bude nebezpečí čelit se zbraní v ruce. Kapha typ zůstane nečinně sedět a pouze zakřičí na člověka typu pitta: „Udělej něco! Zabij toho hada!“. Lidská reakce v ohrožení je velmi spolehlivým ukazatelem pro správné určení psychosomatického typu: váta-strach, pitta-agrese, kapha-netečnost.
