Podstata slavení Vánoc v Indii vyplývá z toho, že všechna hlavní náboženství zde zastoupená mají jako symbol rovnosti v občanském kalendáři přiděleny vždy dva jednodenní svátky.
Je to právě tato úctyhodná a moudrá tolerance, která v Indii umožňuje lidem mnoha vyznání klidné a přátelské soužití. Lidé tak přirozeně ctí a slaví významné svátky všech zastoupených náboženství. Slavení Vánoc zároveň koresponduje s britskou tradicí, kde je hlavní důraz kladen až na 25. prosince.
V převážně hinduistické Indii je křesťanství nejsilněji zastoupeno ve státě Goa především pro své historické spojení s Portugalskem a dále v lidnaté Bombaji a Kalkatě ovlivněné dlouhou koloniální vládou Velké Británie. Během Štědrého dne chodí indičtí křesťané na půlnoční mši a stejně jako u nás si mezi sebou předávají dárky. Kostely v Indii zdobí červené květiny, kterým u nás říkáme „vánoční hvězdy“.
V indické křesťanské rodině nalezneme spíše strom mangovníku než jehličnatý vánoční stromek. Domy zdobí olejové hliněné lampy, které symbolizující světlo sestupující na zem spolu s Ježíšovým životem. Většina křesťanských rodin má také betlém s hliněnými postavičkami. Na Štědrý den rodiny vyvěšují mezi domy obří papírové lucerny ve tvaru hvězd. Dokonce i v Indii chodí Ježíšek nebo Santa Claus, který dětem přiváží dárky na voze taženým koňmi. V hindštině se mu říká Christmas Baba.
